Katka (2009) | ČSFD.sk (2024)

Silný (tíživý a nepříjemný) divácký zážitek z toho dělá už téma, takže není úplně lehké určit, kde začínají (a končí) kvality filmu samotného. Proto podobnou měrou chápu jak lidi ze snímku "nadšené", tak ty trochu zpruzelé (osočující dokument z citového vyděračství). Je to bezesporu vynikající materiál k odrazování (dětí) od tvrdých drog (už kdysi ve škole nám učitelé pouštěli původní televizní verzi), v souvislosti s tím funguje také jako velice syrový a sugestivní obraz života na odvrácené straně společnosti (přespávání ve squatech, problémy se sháněním peněz na další dávku, kapitola sama pro sebe je Katčino těhotenství), jako studie "partnerských" vztahů těžce drogově závislých apod. Třeštíkové dokument rozhodně nenabízí málo (spíš se vkrádá otázka, zda by vlastně vůbec mohl nabídnout víc), akorát se prostě nemůžu zbavit pocitu jisté tendenčnosti - je to zkrátka přesně takové, jaké předem čekáte, že to bude (samozřejmě hlavně v celkovém vyznění). 80 %(13.06.2019)

Z trojice Marcela-René-Katka určitě nejsilnější a nejdepresivnější kus. Fragmenty ze života feťáků a squatterů, běžně vídané v ulicích velkoměst, tady tvoří jen vstupní bránu do míst, kam se v životě pravděpodobně nepodíváme.. a nechceme podívat. Třeštíková stvořila až do řitě vraženou sondu sebedestrukce, spíše fyzickou, než psychologickou nebo emocionální, ačkoliv dobrou náladu rozhodně mít nebudete. Zachytila tvář drogového démona a stoicky natáčí ženu, která si i krátce před porodem bodá jehly kam může. Bezradnost feťáků, kteří obvykle o konci s drogou dokáží jen mluvit, špína jejich světa a nastávající matka, která má v průběhu těhotenství i po něm ke své dceři jen tak "blízko", jak jí to dovolí fet - to vše tady hraje prim. Hnusný film. 9/10(10.03.2010)

Reklama

Kdybych měl hodnotit práci paní, kterou odvedla paní Třešítková, tak bych neměl výhrady. Zde se její práce podobá tomu co dělají průvodci v přírodopisných dokuemtech. I ona se odvážně vydala mezi divé tvory, kde jí hrozí nebezpečí. Ale když hodnotím Katku coby film, tak mě film nezasánul jako jiné její dokumety. Katky mi bylo líto jen za začátku, kdy ještě byla člověk. Ale postupně se z ní stalo něco jako zombie, s jejímž osudem se nelze ztotožnit. Jako dokument o účinku perníku a heráku na člověka je však Katka bezchybná.(07.04.2011)

S Katkou jsem se párkrát v Praze viděl .. jak na ulici tak v blázinci. A není na tom tak špatně jak tahle prasečina vypovídá. Těmhle filmům o drogách se dá věřit jako pohádkám ... Kdo chce věřit hrůzám závislosti na drogách, nechť věří ... ale pád na osobní, sociální, psychický a etický dno nezpůsobují drogy, ale drogy jsou důsledkem tohoto pádu, aby se s tím člověk psychicky srovnal a zavřel před tím oči, uši a všechny psychologický vrata. Problém není v drogový závislosti, tak je produktem psychologickýho a psychickýho problému jedince, který se neumí srovnat s vlastní existencí a vlastním životem... Naprosto ohavná lež, která straší mládež a ta přitom dnes již ví, ... no prostě ví ...(11.03.2015)

Katka mi utekla na festivalu, potom i televizi, ale nakonec přece jenom došlo na její projekci. Tak obsah filmu je bez diskuze obrovsky silný, ale to jsem tušil už před jeho zhlédnutím. Zajímala mě hodně forma. V dokumentech má velký význam hudba, která může film vhodně podpořit, nebo také zadělat na citovém vydírání. V Katce zazněly melodie jen při scénách s vodou, kdy zrovna o nic nešlo a pak ještě u putování hlavní hrdinky a jejího přitele na cestě za domovem, a to kvituju. Stejně tak oceňuju, že režisérka se sice během filmu sem tam na něco zeptala (nebyla však v záběru), ale jinak nezasahovala, až 10 minut před koncem při rozmluvě s Kateřinou. Helena Třešítková se zkrátka snažila co nejméně vměšovat a pokusila se o co největši autenticitu, a to se jí myslím celkem dařilo. Závěrečné "Že se jí omlouvám" jenom podtrhlo podstatu hlavní hrdinky, se kterou se snad dalo dlouhou dobu alespoň trochu cítit a fandit jí při jejích snahách, ale když nezabralo ani narození dítěte a nové šance, proč bych měl takového člověka litovat (čistě můj subjektivní názor).(15.12.2011)

• Film Katka získal Výroční cenu AČFK pro nejlepší dokumentární film roku 2010 za unikátní časosběrné svědectví.(JOhanka.1412)

• Katka byla mimo jiné uvedena i na festivalech ve Švédsku, Finsku, Polsku, Německu, Londýně, New Yourku, Makedonii, Nizozemí, Jižní Koreji.(JOhanka.1412)

• Na přelomu čtvrté a páté minuty, v momentě, kdy se Kateřina Bradáčová češe před zrcadlem, je z dálky slyšet melodie z muzikálu Krysař (2000).(Nick321)